Výlet ještě neskončil!

 

„Chtěl jsem ti, milý Tony, ukázat, že nám ještě zbyl humor, že není vše ztraceno. Ale humor mě náhle přešel, není ho dost. Přišli v noci, jako zlodějové…”

– Jan Werich, 1968

 

Satirický průvod Sametového posvícení se již po dobu 10 let každoročně koná 17. listopadu v den oslav výročí Sametové revoluce. S pomocí masek v nadživotní velikosti, alegorických konstrukcí a zábavných pamfletů zúčastněné skupiny ztvárňují aktuální společenská témata za doprovodu živé hudby. Během příprav masek se scházejí a propojují lidé z nejrůznějších sociálních a společenských vrstev a tvarují tak občanskou společnost: Karneval, smích, satira ale zároveň zamyšlení nad důležitými společenskými tématy jsou podle nás dobrými prostředky, jak oslavit návrat demokracie do naší země.

Letos jsme nemuseli hledat téma průvodu, téma si našlo nás. Válka na Ukrajině vyhnala miliony Ukrajinek a Ukrajinců z jejich vlasti. Statisíce z nich našly nový domov právě v České republice. Spojili jsme se s nimi, abychom jim dali prostor ztvárnit jejich často strastiplnou cestu k nám s nadhledem a ironií. Během společného hledání výrazu letošního výjevu jsme ale museli naši dosavadní strategii přehodnotit. Tváří v tvář osobním příběhům o utrpení způsobeném válečnými hrůzami nebylo možné pokračovat v satirickém pojetí průvodu. I nás, kteří jsme vždy bojovali nadsázkou prosti nešvarům kolem – i nás válka v několik set kilometrů vzdálené zemi připravila o schopnost se bavit. Na tvářích nám zamrzl úsměv a smích se stal nepatřičným.

Válka totiž stále nekončí a osudy našich nových sousedek a sousedů se stávají i naší realitou. Posloucháme příběhy o útěku do bezpečí, příběhy matek, které svým dětem vyprávěly o skvělém výletě za dobrodružstvím, na který se spolu vydávají, aby je dokázaly dostat do spěšně naložených aut. Příběhy dětí, které cítí nejistotu a strach ze všech dospělých, kterým ještě úplně nedochází, proč jejich otcové zůstali doma. Příběhy dětí, pro které jedinou vzpomínku na jejich domov představuje hračka, ke které se mohly přimknout během mnoha hodin strávených v přeplněných vlacích obklopeni cizími, nevysvětlitelně smutnými lidmi.

Na konci každého výletu je návrat do bezpečí domova. Ale tenhle výlet je jiný, děsivější. Tenhle výlet ani po více jak osmi měsících nekončí. Návrat domů je v nedohlednu. Téma války je všudypřítomné, a tak by se mohlo zdát, že je náš průvod zbytečný. Naopak, v době rostoucích antipatií a nevraživých nálad ve společnosti, které jsou podněcovány a využívány populisty, chceme poukázat na to, že nedobrovolní výletníci jsou stále mezi námi. Chceme jim dát prostor vyprávět svůj příběh poetickou cestou a přihlásit se tak o slovo v tento svátek české občanské společnosti. Právě té jsou nyní součástí.

Tak jako dětská mysl často nedokáže dohlédnout rozsah katastrofy, kterou před ní rodiče důsledně střeží, tak i nám zůstává rozum stát nad nesmyslností a zbytečností utrpení. Jako Sametové posvícení ale dáváme k dispozici to nejlepší, co máme – kreativní proces, ve kterém ve skupině formulujeme a ztvárňujeme jedno téma. Věříme, že prožitek ze společné manifestace jedné myšlenky na veřejnosti je dobrý způsob, jak čelit svým vlastním běsům.