Trasa a program

17. listopadu ve 14 hodin zahájíme průvod tradičním defilé na Kampě, odkud se vydáme přes Karlův most na Národní třídu, kudy máme projít zhruba v 16:30. Další defilé se koná v 17 hodin na Staroměstském náměstí, odkud půjdeme do Kampusu Hybernská. Tam bude následovat afterparty za doprovodu kapely Banana split a jeho moralisté.

Letošní motto: Moc ponocných.

Ponocní dříve chodili nočními ulicemi, hlásili čas, chránili obec před požáry a spáče před umrznutím. Jsou podobni spolkům, které si lidé ustanovují, aby se jim spolu lépe žilo. Proto letos v čele průvodu půjde velký ponocný s kutálkou menších ponocných. Jejich posláním je bdít nad obcí a chránit ji před námi samotnými, před přezíravostí k potřebám druhých, před zlodějnou a utlačováním bezmocných. Neboť bezmocných je moc a moc je i nemocných… To jsou kódy a antikódy, které letos, deset let po smrti V. Havla, vysíláme do nočních ulic Prahy…

Výtvarník: Josef Koblic

Letošní kliky

Letos do ulic hrdě vpochodují následující formace:

Ekodomov: Odpad – národní poklad. Pocta českým skládkám. Výstava prodloužena do roku 2030

Všimli jste si, že i posvátná hora Říp má tvar skládky? Čím víc odpadků společnost produkuje, tím je progresivnější, bohatší. Dohnali jsme v tom i západní vyspělé země. A navíc: U nás ještě můžete na skládkách obdivovat odpadky, které už jinde v Evropě nenajdete. To vše díky novému odpadovému zákonu, který posunul datum ukončení skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a výhřevných odpadů z původně plánovaného roku 2024 až na rok 2030. Ještě šest let můžeme do černých popelnic svobodně vyhazovat, co nás napadne. Naše skládky tak vyrostou o dalších 10 milionů tun komunálního odpadu.

Výtvarnice: Jana Holoubková Vařechová

Gymnázium Elišky Krásnohorské: Od ucha k uchu

Jak píší samotní studenti: „My, jakožto budoucí generace, budeme na tomto světě žít další desetiletí. Máme právo na život. Máme ale pocit, že se nemůžeme rovnoprávně podílet na rozhodování o naší budoucnosti a na vývoji světa, v němž budeme žít. Nezbývá nám jiná možnost než křičet vzteky. Ale stejně si myslíme, že naše názory nebudou vyslyšeny. V očích těch, co rozhodují, jsme totiž jen rozzlobená mimina, která ničemu nerozumí a jejichž názory nejsou důležité.“

Výtvarnice: Kateřina Borovičková, Jitka Petrášová a studentky a studenti gymnázia

Jedna dvě, matky jdou…

Tuto kliku tvoří matky, otrokyně tzv. neviditelné práce, stojící „s náručí otevřenou pro každou radostnou činnost, pro každou novou roli: Matka, partnerka, učitelka, pečovatelka, uklízečka, koordinátorka, manažerka, zdravotní sestra, kuchařka, zásobovatelka, jednorožec, pradlena, superžena, milenka, Madona.“

Výtvarnice: Josefína Jonášová a Michaela Tůmová

Múzy dětem a dětské domovy v Letech, Písku a Tachově: O nás bez nás

Děti předávají svou zkušenost ze života v dětských domovech:

„Nemusíš se rozhodovat,

snad bys nechtěl protestovat??!

Víme, co chceš, potřebuješ,

na provázcích našich budeš.“

Výtvarnice: Tereza Durdilová a Tereza Beranová

Obránci zvířat: Archa No a?

Obránci zvířat proplují Sametovým posvícením na arše inspirované tou Noemovou. Noemova archa však symbolizovala záchranu, zatímco archa „No a?“ představuje pohromu. Poukazuje na živočišný průmysl jako na jednoho z největších aktérů klimatické krize. Tento problém je ve společnosti již dobře znám, ale stále před ním zavíráme oči a plujeme dál na vlně konzumu.

Výtvarnice: Ester Tajrychová

ZŠ Zárubova: Život bez omezení, aneb za stínem palmového oleje

Z pamfletu: „Kdo řeší, že umře další opice, když palmový olej chutná tak velice?“

Výtvarník: Josef Koblic, žáci a žákyně školy